Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

HSen se mi D#7zdál, že Enemoh' jsem už F#dál,
Hhlava se mi D#7točila Ea já se jen F#smál,
G#smál jsem se D#7životu, Eco jsem dosud F#žil,
Ajindy než Eve snu bych F#na něj nemysHlil.
HNarodil D#7jsem se v Ezaprášenym F#domu,
Hnevim už D#7kdy a Eani nevim F#komu,
G#sotva jsem se D#7rozkoukal, Euž jsem šel na F#pole,
Hčesal jsem D#7bavlnu Epořád v jednom F#koHle.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: